The morning session, a penalty save and the tennis result

Hola amigos! Zrovna jsem se vrátil z Valencie, odkud vezeme skvělou výhru 6:2 proti Levante. Hráli jsme od 12 hodin a přiznám se, že to nebyla žádná legrace, takhle brzy jsem naposledy hrál na Žižkově, a to už je přes sedm let! Ale i přes obrovské vedro jsme to zvládli, poslední půlhodinu už se to za stavu 6:1 jen dohrávalo a mně spadl kámen ze srdce, protože tohle vítězství jsme potřebovali jako sůl. Je skvělé, že jsme dali i spoustu gólů a já navíc chytil penaltu.
K tomu vám musím říct víc. Já zrovna žádný velký expert na penalty nejsem, za čtyři roky v Basileji jsem chytil v lize snad tři, ale všechny hned někdy zkraje mého angažmá, takže ta dnešní byla po hodně dlouhé době. Cením si toho o to víc, že to bylo za stavu 2:1, takže Levante mohlo vyrovnat. Místo toho jsme dali v zápětí dva góly my a utkání jsme definitivně zlomili.
Je pravda, že jsem tušil, že Morales bude kopat k mé levé ruce, takže to nebyla žádná náhoda. Trenér gólmanů mi před každým zápasem připravuje do tabletu přehled o ofenzivních hráčích soupeře, jak nejčastěji zakončují, kam kopou penalty, jak zahrávají standardky. Dělá se to běžně, ve Švýcarsku jsem to už tolik nepotřeboval, protože tam bylo mnohem méně soupeřů a ty hráče jsem po čtyřech letech znal dobře. Ale ve Španělsku jsem tři měsíce, takže se taková pomoc hodí.
A vyplatilo se to i dneska. Díval jsem se, že Morales většinou strany u penalt střídá, a naposledy ji kopal k pravé ruce gólmana, takže jsem čekal, že ji dneska kopne doleva. A opravdu to udělal! Byl jsem na to připravený a evidentně se to vyplatilo. Mám z toho obrovskou radost.
A ted’ ve středu.... Real Madrid!